Městská knihovna Třebíč
červen 2020
po út st čt so ne
1 2 3
  • Veřejné akce v červnu
4 5 6 7
8 9 10 11 12 13 14
15 16 17 18 19 20 21
22 23 24 25 26 27 28
29 30          
Ptejte se knihovny



Město Třebíč



Kraj Vysočina



Skupina ČEZ



Nadace ČEZ



NOVA-NET



Alexandr Galič / Eva Kudrjavceva Malenová a Alexej Kudrjavcev

27.04.2017 17:00
Vstupné: 20,- Kč
Sál hudebního oddělení


Alexandr Galič (1919 - 1977)

Po známé dvojici Okudžava a Vysockij se návštěvníci minisérie o ruských bardech mohou seznámit s tvorbou ukrajinského básníka, dramatika, scénáristy, písničkáře a disedenta Alexandra Galiče.

Tomáš Pohl:

Alexandr Galič se původně jmenoval Ginzburg. Narodil se v roce 1919 v Jekatěrinoslavli, dětství prožil v Sevastopolu a až do své nucené  emigrace žil a tvořil v Moskvě. V mládí byl Galič nadšeným komsomolcem. Jistě nebyl sám. Každý totalitní režim sází na mládí, které korumpuje jednoduchými  ideály a těží z přirozených vlastností každého mladého člověka. Režim vytváří idoly Pavla Korčagina a Pavlíka Morozova. Ideály pak končí v zákopech, věznicích i lágrech.

Komsomolce Galiče by jistě čekala skvělá budoucnost sovětského umělce. V roce 1938 vystudoval divadelní studio Stanislavského. Uměl toho hodně, byl hercem, básníkem, dramatikem, autorem mnoha divadelních her a filmových scénářů. Byl laureátem Stalinovy ceny a v roce 1955 se stal členem Svazu sovětských spisovatelů. Galič koncem čtyřicátých let napsal drama, které se později stalo předlohou oskarového filmu Moskva slzám nevěří režiséra Meňšova z roku 1979 s vynikajícím Alexejem Batalovem v hlavní roli. Jenže u Galiče došlo k zásadnímu obratu. Rok 1956 byl  ve znamení Chruščovova projevu na XX. sjezdu KSSS, kdy poprvé zaznělo, že Stalin páchal zločiny. Erenburg nazval tuto dobu táním. Jenže tání se v šedesátých letech minulého století změnilo ve vládu Brežněva, kdy namísto hromadných mělkých hrobů Sibiře hrozily psychiatrické léčebny či nucená vystěhování.

Galič ve svých básních a písních karikoval tu říši nabubřelosti a velkých lží, říši ovládající velkou část zeměkoule, včetně naší malé země. Galič proti režimu bojoval zcela otevřeně. Vystoupil i proti okupaci Československa v roce 1968 a v roce 1971 byl  opakovaným hlasováním vyloučen ze Svazu spisovatelů a později i z ostatních tvůrčích svazů zajišťujících existenci. V roce 1974 byl  donucen, stejně jako někteří další stateční a nepohodlní lidé, k emigraci. Rok žil v Oslo, poté pracoval v SRN v rádiu Svoboda v Mnichově a od roku  1976 pracoval v Paříži. Jeho poslední koncert byl v roce 1977 v Benátkách. V prosinci 1977 umírá na zástavu srdce způsobenou nešťastnou náhodou. Je pochován na pravoslavném hřbitově u Paříže.

Alexandr Galič

Ke stažení