- O nás
- Oddělení a pobočky
-
Projekty a granty
Aktuální projekty
- Služby
- Knihovnám
- Kontakt
po | út | st | čt | pá | so | ne |
---|---|---|---|---|---|---|
1
|
2
|
3
|
4
|
5
|
6
|
|
7
|
8
|
9
|
10
|
11
|
12
|
13
|
14
|
15
|
16
|
17
|
18
|
19
|
20
|
21
|
22
|
23
|
24
|
25
|
26
|
27
|
28
|
29
|
30
|
140. výročí úmrtí HANĚL, Jan Miloslav – lékař, národní buditel Narození: 23. 12. 1808 Křesetice (Kutná Hora) Úmrtí: 3. 5. 1883 Třebíč Do Třebíče přišel ve svých 27letech v roce 1835. Stal se městským lékařem a významným národním buditelem Třebíče. Byl přispěvatelem Květů, obdivovatelem J. K. Tyla, členem pražského Kajetánského divadla a účastníkem vlasteneckých besed u dr. Staňka (švagr F. L. Čelakovského). Svou národně uvědomovací činností se zasloužil mimo jiné o prvé zvolení ČESKÉHO třebíčského starosty v obecních volbách v roce 1867. Založil v roce 1844 z vlastních prostředků český čtenářský spolek. V roce 1849 byl jedním agitátorem založení Měšťanské besedy, která byla v té době první českou kulturní a společenskou organizací ve městě. Spolupůsobil při založení českého peněžního ústavu - Občanské záložny v roce 1867. Díky tomu vznikla v Třebíči společenská zařízení, mezi ně patřil třebíčský divadelní sál. Za své zásluhy o vítězství Čechů ve městě byl jmenován v roce 1883 prvním českým občanem města Třebíče. Bohužel, krátce na to zemřel. Jeho pohřeb se stal mohutnou manifestací mnoha tisíc již národně uvědomělých obyvatel Třebíče. Literatura: Maloušek, M.: Třebíč ve starých fotografiích Dílo: viz. zde | |
100. výročí úmrtí HEIDLER, Jan – historik, spisovatel, pedagog Narození: 13. 4. 1883 Bučovice (Vyškov) Úmrtí: 1. 5. 1967 Jeho sourozencem dvojčetem je ekonom a národohospodář Gustav Heidler. Na Karlově Univerzitě vystudoval historii. Byl profesorem na obchodní akademii v Praze, Karlíně. 1921 byl jmenován profesorem všeobecných dějin na Komenského univerzitě v Bratislavě. Jeho vzorem byl Goll, Masaryk a Pekař. 1917 se zapojil do májového manifestu českých spisovatelů, o němž vydal práci Projevy českých spisovatelů. Začal psát několikadílné dějiny českého obrození, které však nedopsal. Dokončil pouze Český sněm ústavodárný 1948, Počátky ústavního života v Rakousku od r. 1948 - 1870, Radikálové naší revoluce 1848 a osm dalších studií. Sepsal dílo o Riegrovi, které ale také nedokončil. 1916 otiskl v Časopise Matice moravské studii Lánské rejstříky v zemském archivu moravském. Literatura: Tomeš, Josef: Český biografický slovník XX.. století. I. díl A-J. Praha, Paseka 1999, s. 438 Dílo: Jan Heidler. Horácké noviny. 01.09.1998, 9(69), 9, fot. Velek, Viktor. Výročí k období od 7. do 13. září. Horácké noviny. č. 73, s. 5 : fot. (2012), Roč. 23. ISSN 1212-222X. | |
60. výročí úmrtí POLÁČEK, Přemysl – malíř, grafik Narození: 13. 5. 1941 Třebíč Úmrtí 18. 5. 1963 Z jedenáctiletky, kterou začal studovat v Třebíči, přešel na uměleckoprůmyslovou školu do Brna. Tam studoval především grafické techniky u prof. Jana Bruknera. Věnoval se litografii, kresbě, malování temper a pastelů, zachycoval městské krajiny, figury a portréty. Vytvořil návrhy obálek pro Závody Gustava Klimenta v Třebíči, v r. 1962 návrh plakátu pro brněnský veletrh. Byl nadaný pro jazyky a sport. V roce 1963 vystavoval na jedné z Výtvarných Třebíčí. Literatura: Citace: Šabacký, Josef. Z galerie výtvarných umělců Třebíčska. Zpravodaj města Třebíče, 1978, č. 5, s. 22: fot. Dílo: Hrůza, Miloš. Přemysl Poláček : český malíř a grafik, Narozeni v Třebíči. Třebíčský zpravodaj. Třebíč: Městský úřad Třebíč, 2023 č. 1, s. 16. Šabacký, Josef. Z galerie výtvarných umělců Třebíčska. Zpravodaj města Třebíče. č. 5 (1978), [22], fot. | |
110. výročí narození ZVĚŘINA, Josef – teolog, kunsthistorik Narození: 3. 5. 1913 Střítež (Třebíč) Úmrtí: 18. 8. 1990 Nettun (Itálie) Prof. ThDr., římskokatolický kněz, teolog, historik umění, filozof, vysokoškolský pedagog, náboženské práce, práce z oboru kulturologie. Maturoval na pražském Arcibiskupském gymnáziu. Vystudoval v letech 1932 až 1937 filozofii a teologii v Římě. V Římě byl vysvěcen na kněze. V době okupace byl za "protiněmecký postoj" na 13 měsíců gestapem internován v Zásmukách u Prahy. Po válce působil na teologické fakultě v oborech křesťanská archeologie a dějiny umění. V roce 1948 obhájil dizertační práci o freskách v jižní Francii. Po setkání s chorvatským knězem Kolakovičem vedl skupinu křesťanské mládeže "Rodina". Založil klub spisovatelů, kněží a dalších umělecky zaměřených osob "Zvěřinec". Patřil mezi ně například Jan Čep. V roce 1950 byl nasazen ve vojenském pracovním táboře PTP. O dva roky později byl zatčen a odsouzen na 22 let vězení. Po návratu byl aktivní v roce. 1968. Po okupaci odešel na venkov, ale byl záhy v roce 1975 donucen odejít do důchodu. Zůstával však stále aktivním. Pořádal přednášky, psal, učil teologii, tajně vysvětil několik duchovních. Jeho texty byly vydávané jako samizdatová literatura. Byl mezi prvními signatáři Charty 77. Literatura: www(Wikipedie, Otevřená encyklopedie), cit. 16. 6. 2016 Dílo: viz. zde | |