Městská knihovna Třebíč
květen 2025
po út st čt pá so ne
      1 2 3 4
5
  • Francouzský klub & Nezvalova Třebíč 2025 / Písně sladké Francie a slunné Itálie
 6 7 8 9 10 11
12
  • Počátky a vývoj Karlova náměstí / Mgr. Jitka Padrnosová, Ph.D.
 13 14 15
  • Poznej svého pěstitele / Výsadba a pěstování odrůdy révy vinné na Vysočině / Lubomír Lampíř, Vinařství Sádek
 16
  • Nezvalova Třebíč 2025 / Manon Lescaut / Úprava Helena Nosková
 17
  • Nezvalova Třebíč 2025 / Nevšední poezie jedné všední soboty
 18
19
  • LiStOVáNí / Michal Kašpárek: Fosilie
 20
  • MAŠMIŠŠINY / Miroslav Koupil
 21 22
  • Třebíč a povodně / Ing. arch. Lubor Herzán
 23 24
  • Nezvalova Třebíč 2025 / 2v1: Vyhlášení výsledků soutěže poezie a koncert Romana Hampachera
 25
26 27 28 29
  • Muži z druhé ruky / Autorské čtení Kristiny Janů
 30 31  
Ptejte se knihovny



Město Třebíč



Kraj Vysočina



NOVA-NET



Platební brána ComGate



Výročí a regionální osobnosti PROSINEC 2020

400. výročí události
Karel starší ze Žerotína obdržel od Ferdinanda II. ochranný list na Třebíč "salvae quardii"    
Událost:    09. 12. 1620

Císařská armáda nesměla na panstvích s ochranným listem konat žádná příkoří, měla povinnost je chránit před takovými útoky.

Literatura:
Fišer, Rudolf. Třebíč. Dějiny města I. Vyd.1. Brno: Blok, 1978. 210 s.: il. Kapitola 6., Ve stínu třicetileté války (1618-1648), s. 105-106.

   
100. výročí narození
MRÁZEK, Emilián  –  voják, letec, odboj 2. světová válka
Narození:      13. 12. 1920 Náměšť nad Oslavou
Úmrtí:            21.   8. 1943 Biskajský záliv (Španělsko, Francie)

Otec byl přednostou železniční stanice v Náměšti nad Oslavou. Později se rodiče přestěhovali do Kudlovic u Brna. Emilián Mrázek odešel po okupaci se starším bratrem Karlem do zahraničí. V Anglii sloužil u 311. československé bombardovací perutě RAF. Byl sestřelen nad Biskajským Zálivem, společně s ním zahynul v letadle československý boxer Vilém Jakš. 25. října 1996 byla v Náměšti nad Oslavou odhalena pamětní deska Emiliánu Mrázkovi.

Literatura:
Mejzlík, Jaroslav. Naši krajané v boji za svobodu : občané Třebíčska v zahraničním odboji 1937-1945. Třebíč : Český svaz bojovníků za svobodu, 1997. 140 s. : fotografie.
25. říjen 1996 - v Náměsti nad Oslavou byla odhalena pamětní deska letci. . . Horácké noviny, 10, 1999, č. 82, d. 9 : fotografie

   
90. výročí úmrtí
NIKODÉM, Vilém  –  archivář, historik
Narození:      10.   2. 1852 Třebíč
Úmrtí:            30. 12. 1930 Třebíč

Úředník, autor publikací o dějinách Třebíče. Byl ředitelem městských kanceláří. Jeho pozůstalost je sepsána v Samešově  Archívu města Třebíče na s. 49-50.

Literatura:
Čermáková, Miroslava. Regionální osobnosti. 1.vyd. Třebíč: Okresní knihovna v Třebíči, 1995. 68 s.

Ověřeno:
Literární archiv Památníku národního písemnictví

Dílo:
NIKODÉM, Vilém. Obrázky z třebíčských dějin. Třebíč: J. F .Kubeš. 68 s., fot.
NIKODÉM, Vilém. Dějiny města Třebíče. O třebíčském betlémářství. Náš kraj a kniha. 1. část. Třebíč: Nakladatelství  J. Lorenc, 1931. 332 s., 24 s. příl., rejstř.
NIKODÉM, Vilém. Třebíč : Boskovice. Mor. Švýcarsko. Boskovice: Česká obec sokolská, 1899. 48 s.
NIKODÉM, Vilém. Stručné dějiny města Třebíče : S mnoha ilustracemi a plánem města. Třebíč: Nakladatelství J. Lorenc, 1911. 68 s., fot.

   
530. výročí události
Vladislav II. Jagelonský zastavil majetek třebíčského kláštera Vilémovi z Pernštejna     
Událost:    15. 12. 1490

Roku 1502 převedl Vladislav II. Jagelonský všechna práva rukojmí opata Trojana a konventu klášterního na Viléma z Pernštejna. V roce 1492 potvrdil Vilémovi také právo zakládání a spravování rybníků v třebíčském opatství. Třebíč se stala poddanským městem. Opět se obnovilo právo odúmrtní, které určovalo, že v případě úmrtí měšťana bez potomků (dědiců) přecházel jeho majetek do vlastnictví Pernštejnů bez nároku ostatních příbuzných. V roce 1507 rozdělil Vilém rodové statky dvěma synům. Ponechal si Třebíčské opatství s proboštstvím měřínským a vesnicemi Telnice, Sokolníky a Vojkovice, v roce 1515 je jako zástavu přejímá jeho starší syn Jan.

Literatura:
Fišer, Rudolf. Třebíč. Dějiny města I. Vyd.1. Brno: Blok, 1978. 210 s.: il. s. 63 – 68.